Že máme být s Evženem favority kvalifikace? Tím se nestresuju, říká žokej Myška

Na mítink úvodní kvalifikace na Velkou pardubickou je překážkový žokej Jaroslav Myška hodně zvědavý. Měl by totiž ukázat, nakolik se mu s manželkou Štěpánkou, dostihovou trenérkou, povedlo trefit přípravu v novém působišti v Kolesách. Tam se Myškovi v zimě přesunuli z Valů u Přelouče po neshodách s majitelem stáje Jeso Ladislavem Jezdinským.

„Podmínky pro trénování a práci vůbec máme v Kolesách dobré, to je bez debat,“ konstatuje Myška. „Teď jen musíme s koňmi začít závodit, abychom zjistili, jak nám to tam funguje, a případně mohli vyladit systém jejich přípravy. Sice to tam známe, ale i tak je to nové. Jde o to, aby si to nějak sedlo, abychom koně viděli na dráze a posouvalo se to dál,“ pokračuje zkušený jezdec. V hlavním dostihu dne se v sobotu od 14.45 představí s talentovaným sedmiletým valachem Evženem.

V Kolesách jste běžně trénoval už dříve, takže až tak dramatická změna to pro vás nebyla, nebo ano?

Jo, jezdili jsme tam, ale vždycky to byla individuální práce. Teď máme k dispozici dráhu, a ten každodenní trénink se tedy odehrává jinak. Je třeba to podchytit. Ale koně vypadají v pořádku, zareagovali na to velice dobře. Uvidíme, jak to bude vypadat v závodech.

Potvrdily vám předešlé měsíce, že jsou Myškovi a rodina Sůrových, která to má v Kolesách na povel, naladěni na jednu notu? Vyjdete si dokonale vstříc?

Pronajali jsme si stáj, jsme tam v nájmu v jednom bytě. Řešíme i pozemek, že bychom si tam postavili něco vlastního. Co se týče spolupráce, jedeme si to svoje, jak jsme domluvení. Starám se o dráhy, abychom to měli „v cajku“. Nikdo nikomu nezavazí, cokoliv je potřeba, na tom se domluvíme. Snad jsou Sůrovi rádi, že tam jsme, stejně jako my, že tam být můžeme.

Trenérka Pavlína Sůrová se specializuje na regeneraci koní, mít tu péči takhle po ruce je asi nedocenitelné.

Zatím jsme to zásadně nevyužili, byť jsme tam jednoho koně, který se vracel po rekonvalescenci do tréninku, měli. Majitel mu dopřál jakousi měsíční kúru. Byl se tam na ten trénink schopen připravit. Taková možnost je velké plus, to je jasné.

Platí, že v tréninku momentálně máte sedmnáct koní?

Teď jich je myslím čtrnáct. Vyexpedovali jsme takové, co byli po zranění a evidentně je nemělo smysl vracet zpátky do tréninku. Nebo jsme usoudili, že nemá cenu se jimi zabývat, protože se pro dostihový sport zkrátka nenarodili. Zbylo zdravé jádro, koně, o kterých si myslíme, že by mohli majitelům i nám dělat radost.

Ještě v dresu stáje Jeso Jaroslav Myška loni v srpnu s Lodgianem Whistle ovládl III. kvalifikaci. Foto: archiv Dosthového spolku

Zatím jste jezdil jen v cizině, připadáte si před prvním dostihovým dnem v Pardubicích patřičně rozzávoděný?

Byl jsem spíš zvědavý na koně. S těmi našimi jsme vyjeli do Francie, pak jsme hned byli v Polsku. Viděl jsem, že tam ještě cosi chybí… Pardubice jsou samozřejmě něco jiného, ale připravený jsem. Docela mi to dodalo chuť, jezdil jsem i v Miláně pro Váňovce. Zrovna jedu z Polska, byl jsem trenérovi Swiatekovi v tréninku skákat koně, které bych tam měl jezdit příští týden.

V Pardubicích jste už letos s koňmi trénoval?

Jo, byli jsme tam dvakrát. Jednou tak „na kukandu“, podruhé jsme tam vzali překážkové koně, co se zúčastní sobotních dostihů.

V sobotu se jede i první kvalifikace. Nepochybuju, že se na ni těšíte, ale jak vnímáte, že je váš v dostihu na 5 800 metrů debutující Evžen v poli skvělých jedničkových koní považovaný za top favorita?

Nó… V úterý mi to hlásil majitel, ale já tyhle věci neberu moc vážně, nenechám se tím rozhodit. Mě opravdu zajímá, co nám koně ukážou vzhledem k těm novým tréninkovým podmínkám. Práce v Kolesách se po ty tři měsíce odvíjela jinak, než jak jsme byli zvyklí ve Valech. Problém je ten, že byl zrušený první dostihový den, ten tam na rozběhání chybí. Takže jsme zvolili tuhle variantu, že s Evženem půjdeme kvalifikaci. Kůň to je bezesporu kvalitní, přechází do většího „levelu“ než loni. Snad si s tím poradí. Jestli ho mají za top favorita, nebo ne, mi je celkem jedno.

V čem je podle vás jeho největší síla?

Je to bojovník, když přijde na závodění, tak by se rozdal. Má rozhodně vysokou výkonnost, jinak to je takový nenápadný kůň — jak v tréninku, tak ve stáji ničím nevyčnívá. V dostihu se umí hodně vydat. Chce to, aby dostihy vnímal ještě víc v klidu, relaxoval. Občas se dalšími koňmi nechá moc vyburcovat a stojí ho to energii. Ale to jsou zkušenosti, které musí nasbírat. S jeho starty v sezoně raději šetříme, postupujeme s ním pomalu. Je to šikovný kůň na vysoké úrovni.

Úvodní kvalifikace bývá ošidná. Nemá cenu probírat jedno jméno ze soupeřů po druhém, ale kdo z účastníků podle vás mívá nejlepší jarní fazonu?

Myslím, že Playera bude mít Marcel Novák nachystaného, ten je takový, že koním moc nesleví. Jinak tam jsou koně co jméno, to pojem. Vandual loni ukázal velice dobrou formu, ten se taky do Pardubic nepojede jenom rozběhnout. Pár jich tam bude už „naštelovaných“, další se budou hledat, aby to prodali až při svém dalším startu. Je to pro mě takové nečitelné, ale ti, co jsem jmenoval, by do téhle kvalifikace mohli jít už relativně připravení.

Na co budete cílit s Bridgeurem ve druhém dostihu?

Brídža mi loni na podzim nechtěl odskočit v rámcovém, je to takový svůj pán. Ale je v pořádku a vypadá dobře. Ta změna prostředí mu šla k duhu, ožil. Co se týče běhání, odbude si to své. V té „trojce“ (dostihu III. kategorie) jsou zamotaní tři nebo čtyři koně na úrovni jako například Stretton nebo Night Moon od trenéra Tůmy… Ty budeme asi horko těžko předbíhat. Nechám se překvapit. Je to desetiletý kůň, co už má něco odběháno a sotva se s ním dá něco plánovat. Je to jen na něm, jak dlouho ho ještě bude závodění bavit. Kdyby se ukázalo, že už ho to nebaví, půjde do důchodu a hotovo.

Ve čtvrtém dostihu, Ceně Viléma z Pernštejna, máte Chrystal Crosse. Ten by měl asi patřit mezi adepty vítězství, ne?

Daný kurz už zná, ovšem taky už má devět roků a bude soutěžit s mladšími. Ti umějí udělat tempo, které je na něj moc. Když to je přes čáru, nechce se mu s nimi honit a čeká na konec — co stihne, to stihne. Je to s ním nevyzpytatelné, ale na první příčky by útočit měl.

Co čekat od Analysta v šestém dostihu?

My tam máme ještě klisnu Protocolar, s Analystem se nám oba velice líbí. Protocolar (osedlá ji Ondřej Velek) bude závodit vůbec poprvé, Analyst má za sebou tři rovinové starty ve Francii a na překážkách tu bude debutovat. Chceme, aby si to v Pardubicích zažili, přeskákali kurz a zazávodili si v cílové rovince. Víc pak budeme čekat od jejich dalších startů.

V sedmém a závěrečném osmém závodě, kde jezdíte Well Absoluta a Fil Conducteura, má startovat vždy 20 koní. Tam asi půjde hlavně o to se k ničemu nepřiplést…

Bude to s nadsázkou „kdo uteče, vyhraje“. Well Absolut už má pod sebou nařezanou větev, protože v práci maká, ale v dostizích to nechce ukazovat. Pokud se v téhle sezoně nerozběhne, šel by asi dělat radost někam jinam. Fil Conducteura jsme koupili ve Francii na dražbě s jakýmisi dýchacími problémy, celý loňský rok jsme se ho pokoušeli opatrně dávat dohromady. Uvidíme, zda se to podařilo, výkonnost má jinak velice slušnou.

Well Absolut v sedmém dostihu však jako jediný z vašich svěřenců pro Pardubice už letos běžel, ve Wroclawi. Nedodalo mu to správný základ pro sobotu?

Sáhli jsme k tomu, abychom se v Pardubicích nemuseli na nic vymlouvat, spekulovat. V Polsku šel proutky, což není jeho specializace, ale neměl jsem z něho pocit, že by se na to nějak „vyfláknul“. Chyběla mu práce. V Pardubicích to pro něj možná bude přijatelnější, i když distancí necelých 3,5 kilometru si nejsem úplně jistý. Nicméně na nějaký delší dostih, kde by mohl běžet víc v klidu, je čas. Doufám, že mu to Polsko pomohlo.

Jak se coby člen expertní skupiny díváte na oznámenou verzi úprav Taxisu? Je to dostatečné? Vadí vám, že tam, alespoň zatím, nebudou odskoková břevna, která jste navrhoval?

Se žádnou finální verzí jsem ani nebyl seznámený, takže nevím, jak to dopadlo. Ale stojím si za svým, skok bez břeven nemá úroveň. Pokud by tam byla, určitě by to nesnížilo kvalitu dostihu. To dělají špatní koně, špatní jezdci a snižující se dotace. Překážka by měla být taková, aby ji koně mohli regulérně skákat.

Má dojít k zešikmení živého plotu směrem dopředu, změlčení příkopu za ním o 25 centimetrů, jeho odtravnění a vytvoření třiceticentimetrového pásu pilin na původní doskokové hraně příkopu.

Takže vlastně udělají jenom ten příkop. Aspoň něco se děje. Doufám, že se dočkáme toho, že za rok ten skok už bude vypadat tak, jak má.

Čtěte též:
V nové stáji si rychle zvykl. Teď žokej Kratochvíl nedočkavě vyhlíží první Pardubice

Jaroslav Myška probíhá s Evženem na prvním místě cílem říjnové Ceny Labe. Foto: archiv Dostihového spolku

Sdílej.

Napsat komentář