Svitavský Tur Slezák je pořád výtečný střelec. Ale také kutil, který vyrábí dětem hračky

Je nadšený, že může trávit víc času se svými dětmi. „Vidím je teď každý den, a ne jen dvakrát týdně, to je super. Co jsou zavřené školy, mám děcka u sebe, protože žena v Brně chodí do práce,“ vysvětluje svitavský basketbalový Tur Pavel Slezák.

Dovádění jeho potomstva se z mobilního telefonu ozývá i během našeho hovoru, z nějž je patrné, že bedlivý rodičovský dohled s sebou nese i humorná úskalí. „Stoupej si, okamžitě! Mazej! Nech toho!“ zvolá Slezák náhle. Přitom se směje: „Omlouvám se, malá spadla do kaluže.“

Zrovna se vrátili ze společné procházky u rybníka, která Slezákovi zpestřila tréninkové volno po vítězném utkání v Prostějově s Olomouckem (94:71). Šestatřicetiletému křídelníkovi se tenhle duel vydařil náramně: nastřílel 31 bodů, nejvíc v ročníku, když trefil hned devět trojek z patnácti pokusů z perimetru.

„Takhle jsem se na palubovce necítil dlouho,“ připouští Slezák, že se postupně dostal „do transu“. „Věřil jsem si na každou střelu, hrál jsem v pohodě. Naposledy se mi něco podobného stalo ještě v Prostějově tak před šesti lety, tuším proti USK. Sedlo mi to, věděl jsem, že cokoli zvednu, dám. Bylo to příjemné,“ dodává.

Frustruje ho být ve skupině A2 a navrch tam prohrávat

Pavel Slezák na čáře trestného hodu. Foto: František Renza, Dekstone Tuři Svitavy

Drtivá výhra Turů přišla po třech porážkách v nadstavbové skupině A2 v řadě. „Ale těžko se mi to hodnotí, protože soupeři chyběla spousta hráčů. Nehráli Bezbradica ani Pekárek, pod košem byl jen Henry, neměli tam takovou sílu. My jsme díky tomu naše pivoty využili víc než v minulých zápasech,“ srovnává Slezák.

Před nedávnou prohrou v Ústí nad Labem (68:83) se svitavskou šatnou prohnal covid a celé mužstvo muselo do karantény. Podle Slezáka — sám měl lehčí průběh — byly dozvuky onemocnění stále znát i naposledy v Prostějově. „Při střelbě se projevilo, že dost kluků má čtrnáctidenní tréninkový deficit. I v obraně, i když tam nám to neklape dlouhodobě,“ přemítá Slezák. „Tím jsem radši, že nám to utkání vyšlo. Jinak bychom asi měli proti týmu jako Olomoucko hrát daleko lépe a zvítězit o víc,“ pokračuje.

V průběhu mače si poranil lýtko stěžejní rozehrávač Turů Roman Marko a musel odstoupit, ovšem Adamu Gogovi se jej povedlo slušně nahradit, když si připsal pět asistencí. „Adam podal vynikající výkon, řekl bych, že nejlepší v téhle sezoně. Chopil se té příležitosti, tak doufám, že v tom bude pokračovat a že nám tím pomůže. Potřebujeme každého hráče, který takhle zahraje,“ podotýká Slezák.

Totéž by se dalo vztáhnout i na dalšího svitavského hrdinu, křídelníka Matěje Svobodu, který proti Olomoucku získal ceněný double-double za 19 bodů a 13 doskoků. Na hřišti pobyl přes 35 minut, což je pro něj v nadstavbě de facto standard. „Míval výkyvy, ale v ‚á dvojce‘ hraje dobře, snad mu to vydrží. A začneme pravidelně vítězit, protože je frustrující být v A2 a navrch tam prohrávat… Doufám, že nás výhra nad Olomouckem nakopne,“ přeje si Slezák.

V kariéře hodlá pokračovat. I kvůli fandům v hale

Do konce nadstavbové části Turům zbývá pět kol, takže pořád mají šanci i na první místo ve skupině, byť se v ní momentálně nacházejí až na třetí pozici. S vedoucí ústeckou Slunetou se střetnou už pouze jednou, s Hradcem Králové dvakrát. „Proti Hradci se nám ovšem nedaří, má totiž výborného rozehrávače Stamenkoviče, který nám pokaždé dělal problémy,“ upozorňuje Slezák. „Snad ho teď ale zastavíme a poprvé v sezoně Hradec porazíme. Ten zápas hodně napoví.“

Týmy na prvním až čtvrtém místě A2 mají jistou účast v předkole play-off, které se hraje na dva zápasy. Určujícím kritériem pro postup je součet skóre. Úspěšnější celky se pak zapojí do klasického play-off, přičemž horší z nich ve čtvrtfinále narazí na Nymburk. I proto je taková sháňka po první příčce v A2, v lize celkově sedmé, která znamená vyhnutí se českému hegemonu. Vyřazovací boje se vzhledem k platným vládním nařízením s největší pravděpodobností uskuteční bez divácké účasti, což je pro Slezáka jednou z motivací, proč si prodloužit kariéru.

Žádné jiné město mě nezaujalo natolik, abych opustil rodné Brno.

Pavel Slezák

„Je špatné, když lidi v hale nejsou,“ říká Slezák. „Bez nich to jsou takové tréninkové zápasy, fanoušci moc chybějí. Určitě to je pro mě hnací motor, takže doufám, že se to brzy změní. Že si třeba ještě jednu sezonu dám a že bude už s diváky.“

Po kariéře plánuje zůstat doma v Brně. „Žádné jiné město mě nezaujalo natolik, abych to tam opustil,“ konstatuje. S rodinou jinak pravidelně „dobíjí baterky“ na chatě ve Skaličce u Tišnova. I manuální prací. „Tchán mě naučil pracovat s betonem, spárovat a tak. Dělali jsme tam schody, betonoval jsem chodníček kolem baráku. Taky vyrábím děckám hračky, jsem takový kutil,“ líčí. Na jaké hračky si troufl? „Dceři jsem vyrobil třípatrový dřevěný domeček pro petshopáky a synovi dva hrady a jedno vojenské letiště. Takovými blbostmi se tam zabývám,“ prozrazuje basketbalista.

Čtěte též:
Nezdolný muž Švrdlík: Velkých pivotů v lize ubylo, ale basket je agresivnější

Svitavský Pavel Slezák přihrává kolem obránce Olomoucka. Foto: František Renza, Dekstone Tuři Svitavy

Sdílej.

Napsat komentář