Škoda, že se Nedvěd víc neporval o bednu, říká šéf Orionu po Lokti. Teď je na řadě Dalečín

Je to vždy událost, když se v západočeském Lokti koná motokrosová Grand Prix. Letos to platilo tím víc, že loni se populární podnik vinou covidových zákazů neuskutečnil a že promotér tentokrát premiérově propojil závody mistrovství světa s těmi z evropského šampionátu. Podle manažera litomyšlského Orion Racing Teamu Petra Kováře, který měl o víkendu na trati Loketské serpentiny tři borce ze své stáje, právě to kulise akce jen prospělo.

„Dorazilo kolem pěti tisíc diváků, takže nakonec byli všichni spokojení. Podle předprodeje vstupenek to přitom vypadalo na veliký průšvih,“ podotýká Kovář, jenž jako obvykle závod pomáhal moderovat. A srovnává: „Plochodrážní Velká cena v Praze na Markétě bývá vždycky plná a kamarád mi říkal, že letos bylo na tribunách jen pár lidí. Nepřijeli Poláci, nikdo. Nevím, jak to pak bylo ve Vysokém Mýtě se supermotem, na které nikdo nechodí dlouhodobě. Tam jeli svět vůbec poprvé. Ale do Lokte cizinci přijeli, hlavně z německy mluvících zemí a z Belgie.“

Pojďme nejprve k nedělním závodům mistrovství světa. Mladík Petr Rathouský byl celkově 29. ve třídě MX2 — co byste k jeho vystoupení v Lokti řekl?

Udržet ho na uzdě nebyla jednoduchá záležitost, protože ve světě debutoval a byly tam velké nervy. Ráno ošklivě upadl jeho kolega Martin Venhoda, zlomil si obě ruce. Říkal jsem Petrovi: Hele, bacha na to. Domluvili jsme se, že základ je odpoledne nejančit a dojet obě jízdy. On mě poslechl, protože to vypadalo, že by se tam jinak přizabil. Musel slevit, což konkurence neudělala, všechno skákala… Ale jet jeden závod seriálu MS, který má celkem 18 dílů, ve světovém tempu by byla šílenost, i když tu trať známe.

Musel jsem ho krotit, proto až to 29. místo. Kdyby jel ‚na pilu‘ a nespadl, možná bychom byli o pět šest příček vpředu. Na body to v téhle konkurenci asi ještě není, ale on to má před sebou. Splnil, co měl, nikdo nemůže nic říct. Ovšem jestli pojede MS i příště, musíme se už zaměřit na 20. místo, to jinak nepůjde. Jsem rád, že to Petr v Lokti viděl a vyzkoušel si to. Loňský mistr světa Tom Vialle z Francie dokonce upadl a Petr s ním jel dvě kola, protože Vialle byl asi otřesený… Pak Vialle zabral a ujel mu, ale to jsou drahocenné zkušenosti, jet za mistry světa v této atmosféře. Byli tam i jiní Češi, Adam Dušek a další. Ale body se čekaly od ostřílenějších jezdců: Kuby Terešáka a Péti Poláka.

To Petru Bartošovi zkušenosti rozhodně nechybějí. V sobotní kubatuře EMX Open skončil 16.

Ten jich má na rozdávání. Sice už postrádá rychlost, ale užívá si to. Každý rok říkám, že možná naposledy jel Velkou cenu tady doma před diváky.

Matador Petr Bartoš se v Lokti představil v EMX Open a obsadil 16. příčku celkově. Foto: Orion Racing Team

Posledním do party byl Jonáš Nedvěd v EMX2T. Vzhledem k tomu, že v úvodní „rundě“ byl dokonce 3. a celkově obsadil 4. příčku, musíte být spokojený, ne?

Mmmm. Pokud jde o tu první jízdu, tak ano, ale v té druhé mě to zklamalo. V první měl holeshot (nejrychlejší výjezd z první zatáčky), ve druhé také, jenže tam podržel plyn déle, než by bylo zdrávo, a soupeř ho podjel. I tak byl v tu chvíli na druhé pozici, takže super, jenže to neudržel. Měl šanci a nevyužil ji. To mě trošku mrzí. Pak jsme to rozebírali: Jonáši, čekal jsem, že se o tu medaili porveš, lidi ti fandili. A to se nestalo. Ujeli mu, před ním nikdo, za ním také ne. Už se možná viděl v dalším závodě českého mistráku v Dalečíně na Vysočině, protože Evropu už nepojede — teď je písek v Belgii souběžně s Dalečínem a pak Turecko. Zranit se v Lokti by nemělo cenu, jel si to svoje, tréninkově. Věřil jsem, že s těmi vpředu bude bojovat, ale neměl na ně. Nyní chci, aby se zlepšil v tom Dalečíně. Tam je v MX1 na průběžné 14. pozici, to je špatné. Je potřeba vlétnout do top 10.

Lokti se vyhnuly bouřky. V jakém stavu tedy byl okruh?

Mysleli jsme si, že v sobotu bude vedro, a to se potvrdilo, pořadatelé kropili. V neděli se čekaly ty bouřky, ale zázračným způsobem nás minuly, ač přeháňky byly jinak všude. Spadlo jen pár kapek, trati to vůbec neuškodilo, ba naopak.

Zažil jsem daleko horší „pekla“, ve Francii 45 stupňů ve stínu… V Lokti jsme to protrpěli hlavně my komentátoři, zavření v prosklené kukani.

Petr Kovář

Jak motokrosaři při závodech snášejí nynější dusno, kdy se v noci ani kloudně nedá spát?

Na to jsou zvyklí. Nenosí kombinézu, ale kalhoty a tričko. Není to jako na silnici, aby člověk měl na sobě koženou soupravu. I když dneska už i tam dělají takový prodyšný silon… Ani v motokrosu to pochopitelně není žádná sláva, ale oblečení je stejné v zimě i ve vedru. Jezdec si na to zvykne, nejhorší jsou první závody. Tohle nebylo nic výjimečného, zažil jsem daleko horší „pekla“. Ve Francii 45 stupňů ve stínu… To je na hraně, na zádech vozíte nádobu s vodou a během jízdy pijete. Nicméně nejlepší je nepít, vydržet to — protože jak se jednou napijete, pijete už furt. Je to všechno o tréninku. V Lokti jsme na tom nejhůř byli my komentátoři. Byli jsme zavření v prosklené kukani a museli jsme tam mít větráky. Druhý den už je ale zase bylo nutné vypnout, protože tam od nich naopak byla zima. Protrpěli jsme to, ovšem zažili jsme daleko horší ročníky.

V týmových reportech před Dalečínem, kde se v neděli 1. srpna jede třetí klání Mezinárodního mistrovství ČR, jste připomínal, že se tam Orionu dlouhodobě nedaří. Proč? Máte pro to nějaké vysvětlení?

Nevím… Ale byli jsme tam proto trénovat v jednom přípravném závodě. Trať v tréninku pravda byla jiná, ne tak rozbitá, jako bývá při závodech. Asi to je tím hlinitopísčitým povrchem — jsou kluci, kterým to vyhovuje, ale těm našim v minulosti neseděl nikdy. Snad to teď zlomí Petr Rathouský. Petr Bartoš v MX1 asi těžko, i přesto by měl však vyhrát veterány. Uvidíme, jak si rozloží síly, ale tam bych to nehrotil. Jonáš Nedvěd by však měl skočit do té elitní desítky, času už moc nemá, mluvili jsme o tom. Zvyká si na čtyřistapadesátku (KTM 450), ale Bartoš, který jede i ty veterány, je před ním na dvanáctém místě. To je blbě, Jonáš je na MX1 specialista, nic jiného nejede. Posledně v Jiníně bylo plno cizinců, to v Dalečíně nebude. Jen Němec Max Nagl, ten bude zlobit a asi vyhraje. Jonáš to ví, musí se probrat.

Velká radost jsou pro nás pětaosmdesátky (třída do 85 ccm pro jezdce do 15 let), které letos nahradily v programu ženy. Tam to je nadplán. Dominika Kučeříka jsem do Orionu bral, že bude do pětky, a on vede… Je pravda, že Víťa Marek (talent pardubického Cermen Racing Teamu) dal přednost závodům ve světě a v Dalečíně taky startovat nebude, ale i tak. Máme červenou tabulku (pro vedoucího jezdce šampionátu) a pereme se o ni s Martinem Závrským (New2 Project). Kučeřík byl pokaždé na bedně. Navíc si tu vychovávám další pětaosmdesátku, teprve 12letého Martina Červenku. Ten byl předminule v Jiníně na bedně, to bylo super. Průběžně je čtvrtý.

Osmnáctiletý Petr Rathouský v Lokti debutoval v seriálu MS, v kubatuře MX2 byl 29. Foto: Orion Racing Team

S těmi kluky jste měl očividně šťastnou ruku.

Když bylo jasné, že ženy, kde nadále podporujeme Báru Laňkovou, budou letos až asi na dva závody bokem, dostal jsem za úkol sehnat pětaosmdesátku, i s výhledem na Opatov a další závody, abychom tam měli na koho koukat. Tátové těch kluků to platí z 95 procent, já těch zbylých pět. Uhradím jim startovné, dostanou nějakou pneumatiku… Jonáš Nedvěd za mnou přišel s Kučeříkem: Hele, mám tu kluka ze Stříbra, kterého trénuju, podívej se na něho. Na přípravných závodech se mi fakt líbil. Chtěl jít k nám, udělal první krok. Skákali s tátou deset metrů do vzduchu, že pojedou závody. Pro ně je to sen.

Červenka je o dva roky mladší než Kučeřík, dostal jsem na něj doporučení. Říkal jsem si: Sakra, líbí se mi oba dva. Kučeřík už příští rok jet pětaosmdesátky nemůže, přejde na stopětadvacítky. Táta Kučeřík je docela bohatý, ten po mně nic nechce, kdežto Červenka je zase jako Rathouský, má věčně špinavé ruce, jak od rána do večera opravuje auta. Tam tolik peněz není. Tak jsem vzal oba dva. Mladý Červenka může jezdit ještě rok nebo dva, což je bomba, a letos už byl na stupních vítězů. Paráda. Plno kluků z předku výsledkové listiny kvůli věku z té kubatury odejde.

Dalečín je po Opatově u Svitav pro fandy Orionu z Litomyšle nejbližší destinace. Kolik se jich tam chystá?

Odhaduju pár desítek, jsou dovolené. Ale zase nás přijedou povzbudit, podívat se. Později v Opatově už by jich mohly být stovky.

Dáváte jim třeba i nějaké vlajky?

Ne, ne, ne, ne. Jen trička a čepice, vlajky ne. Jsou tam autogramiády, od jezdců mají kartičky na památku. Jsme rádi, když nám zafandí, přijdou za kluky, podají ruku. Nechal jsem teď za sto tisíc vyrobit týmové oblečení, ale to zase nemůžu věnovat úplně každému, to dostanou jen ti nejvěrnější.


Děkujeme, že jste si přečetli tento článek. Váš Pardubický kraj sport magazín, PKSMAG.cz

Čtěte též:
Na trati v Pacově vzniká plno děr. Musíte si dávat „majzla“, říká Bartoš před startem MČR
Obávaný soupeř už nebyl tak rychlý. I díky tomu motokrosař Rathouský vládl v Horažďovicích
Začátek jsme nechtěli přepálit. Nyní už trénujeme naplno, říká šéf motokrosařů Orionu

Sdílej.

Napsat komentář