Poslední měsíc byl mazec, říká Šmíd. Tahoun Sokolů s týmem zbrojí na play-down

Třináct zápasů za měsíc a kousek? To je pro amatérské sportovce pořádná nálož. Právě takovou museli ve florbalové superlize ustát Adam Šmíd a jeho pardubičtí Sokoli. „Byl to fakt mazec. Nikdo z nás asi nečekal, že za tu dobu stihneme půlku základní části… Ale myslím, že jsme se s tím popasovali celkem obstojně. Snad se teď dobře připravíme na play-down a zvládneme je,“ přeje si 19letý útočník.

Sokoli možná zmíněnou porci utkání přežili fyzicky, ale v play-down rozhodně potřebují lepší výsledky. Základní část zakončili na 11. příčce ze 14 s bídnou bilancí 6—1—2—17 a vysoce záporným skóre 140:213, v němž se projevila i devítka dvouciferných debaklů. V závěrečném kole si však přece jen trochu zvedli náladu, když doma na Dašické udolali pražské Black Angels poměrem 7:3. „Vítězství nad Blacky nás může do play-down nastartovat,“ věří Šmíd. „Po zápase s Tatranem (ostudná prohra 1:17) jsme si řekli, že takhle hrát nechceme, a s Blacky to bylo úplně jiné. Předvedli jsme solidní výkon. Před Otrokovicemi by to pro nás měla být vzpruha,“ dodává.

Tréninky přijdou vhod. Můžeme se zaměřit na svoje přednosti, jako je presink, ale i na přesilovky, které nám v sezoně moc nešly.

Adam Šmíd

Moravský sok bude podle něho spoléhat na poctivou defenzivu a na brejky. Proto Sokolové nesmějí zbytečně kazit v útočném pásmu a v přechodové fázi. „Když se tomu vyhneme, dopadne to dobře,“ je Šmíd přesvědčený.

Plusem je, že Sokoli konečně dostanou prostor klasicky trénovat. Během maratonu zápasů to jednoduše nešlo — tréninků bylo jen pár a většinou byly zaměřeny na dolaďování taktiky na toho kterého protivníka. „Teď se budeme moci zaměřit na svoje přednosti, jako je presink, ale i na přesilovky, které nám v sezoně naopak moc nešly. Přijde to vhod,“ říká Šmíd.

Nutné je zapracovat i na nahrávkách, z nichž trenéři prý někdy „rostli“. „Dáváme si je moc skákavé a podobně, vyčítají nám to, protože z toho může být nějaký průšvih,“ poznamenává Šmíd. „Budou po nás chtít, abychom se na ně víc soustředili.“

Před sezonou si vytyčil metu 50 kanadských bodů. A překonal ji

Sérii s Otrokovicemi Sokoli odstartují v sobotu 27. března doma; hned poté přijdou na řadu dva zápasy venku. Což zřejmě ještě umocňuje význam úvodního klání na Dašické. „Bude to hodně důležité utkání — pro oba týmy. Pro Otrokovice o život a o smrt,“ glosuje Šmíd.

Právě o jeho ofenzivní schopnosti se Sokoli budou chtít v play-down opírat. Soukromě má totiž Šmíd za sebou fantastickou sezonu. V bodování i v gólech byl v základní části sedmý v superlize (31+21 v 26 zápasech), statistikám v pardubickém mužstvu jasně vládl.

„Považuju si toho strašně moc,“ netají. „Před sezonou jsem si dal metu 50 bodů a podařilo se mi ji překonat. Je to skvělé — ale zároveň bych byl radši, kdybychom se vyhnuli play-down a byli v play-off. Je to pro mě sice pěkná zpětná vazba, ale tým je přednější,“ zdůrazňuje. Proti tomu se dá sotva něco namítat, ovšem počin to byl vskutku pozoruhodný. Vždyť Šmíd, stále ještě teenager, zdvojnásobil svoji produktivitu z loňska! Co za tím vězí? „Dost mi pomohlo, jakým stylem letos hrajeme: útočný florbal s napadáním. Svědčí to celému týmu,“ přemítá hráč.

S Honzou Savickým a Přemkem Pakostou spolu hrajeme de facto od juniorky. Víme, kde kdo stojí, a letos nám to neslo ovoce.

Adam Šmíd

Většinu času nastupoval po boku Jana Savického s Přemkem Pakostou, se kterými si na palubovce parádně rozumí. „Když jsme všichni zdraví, tohle je naše stálá lajna,“ konstatuje. „Všichni jsme takoví hračičkové, do kliček. Máme podobné herní myšlení, hrajeme spolu de facto od juniorky. Víme, kde kdo stojí, letos nám to neslo ovoce,“ pokračuje.

I tak mezi parťáky v bodování zeje pořádná díra, Savický (ač byl v mužstvu druhý) posbíral o 21 a Pakosta (třetí) o 25 bodů méně. Žádní závistivci, kterým by vadilo, že ze dvou kolonek u gólů jejich útoku má jednu víceméně předplacenou právě Šmíd, to však rozhodně nejsou. „Oni vědí, že bych měl být tahoun týmu a playmaker, co rozhoduje zápasy. I trenéři mi takovou roli dávali před sezonou. Nějaké narážky kvůli tomu nemají,“ říká Šmíd.

Toho do sezony „nadopovalo“ i podzimní angažmá ve švédském Växjö, kam se v době koronavirové přestávky v superlize vypravil společně s brankářem Sokolů Martinem Halešem. „Viděl jsem ten sport zase z odlišné stránky. Oproti českému je švédský florbal jiný svět,“ srovnává Šmíd.

Časem chce s florbalem znovu do ciziny. Švédsko jej nadchlo

Stačil mu jediný trénink, aby si plně uvědomil jeho kvality, a také brzy poznal, že je daleko tvrdší a fyzičtější než v tuzemsku. „Rozdíl je i v tom, jak tamější florbalisté hru vnímají. Každý přemýšlí, než nahraje, nebo vystřelí,“ všiml si. Zaujalo jej rovněž, jak Švédové nesnášejí porážky. „Neuspokojí se tím, že už uhráli remízu, ale i v prodloužení chtějí za každou cenu zvítězit. Bylo zajímavé sledovat, jak se připravují na zápas a jak se dokážou namotivovat. Konkrétně Växjö má jednoho z nejlepších trenérů v lize (Johana Schönbecka), který hráče umí až brutálně nahecovat,“ líčí Šmíd.

Pobyt na severu Evropy působil i výchovně, spolužáci ze střední Šmíd a Haleš se zkrátka museli postarat sami o sebe. „Což někdy bylo úplně crazy,“ směje se Šmíd. „Museli jsme si vařit, dělali jsme si třeba čínu nebo těstoviny s masem. Dokopali jsme se k tomu, že jsme si řekli, že když jsme ve Švédsku, nebudeme jíst nezdravé věci ve fastfoodech, ale chceme vyváženou stravu.“

V budoucnu by na tuhle několikatýdenní zkušenost v nějaké podobě rád navázal, vidina prestižní zahraniční soutěže je lákavá. „Chtěl bych do ciziny hlavně kvůli florbalu, spojit to s prací,“ přitakává.

Dokud nedodělám školu, zůstanu v Pardubicích. Na tom nechci nic měnit.

Adam Šmíd

Švédsko bude na jeho seznamu stát patrně nejvýš, oblíbil si i mentalitu obyvatel země tří korunek. Ohromilo jej, jak jsou přátelští. „Přijali nás tam, jako kdyby nás znali deset let,“ vyzdvihuje Šmíd.

Než po něm případně sáhne některý švédský či třeba švýcarský klub, budou se nejspíš u Sokolů na Šmída vyptávat špičkové české kluby — jeho exkluzivní statistiky těžko mohou ignorovat. Mladý florbalista však Sokolům hodlá být věrný minimálně do chvíle, než dokončí studium na pardubické SPŠ potravinářství a služeb.

„Co vím, nějaké nabídky byly už dřív. Jestli je zájem i teď, nevím, s Martinem Zozulákem (generální manažer a hlavní trenér klubu) jsme se o tom zatím nebavili. Ale slíbil jsem mu, že dokud nedodělám školu, zůstanu v Pardubicích. A nechci na tom nic měnit,“ potvrzuje Šmíd.

Radost. Adam Šmíd ji v osobní rovině letos zažil mockrát. Jeho týmu pardubických Sokolů už se zdaleka tolik nedařilo a musí do play-down. Foto: Milan Hospodka

Sdílej.

Napsat komentář