Pardubický Kostka o sezoně: Jiné týmy jsou asi nerady, že jim nováček dává takhle „na frak“

Stabilně se usídlil v základní jedenáctce pardubických fotbalistů, po trávníku sviští jako vítr a nad levým obočím má nápadné tetování. O kom je řeč? O 25letém záložníku Dominiku Kostkovi, který je v klubu zpod Vinice teprve od zimy. Tehdy na zkoušce přesvědčil trenéry a věci nabraly překotný spád. Najednou stál v červenobílém pardubickém dresu na place proti plzeňské Viktorii, jednomu ze špičkových tuzemských klubů…

„Když jsem na tu zkoušku dorazil, vůbec jsem si nemyslel, že to tu mám nějak jisté. Ale snažil jsem se makat, co to šlo,“ líčí dnes Kostka, podle něhož na tandem koučů Krejčí-Novotný zapůsobila především jeho pracovitost a schopnost plnit do důsledků taktické pokyny. „Po přípravě přišel zápas s Plzní, kde nemohli nastoupit Míša Hlavatý, Čihy a Fáfa (Hlavatý s Lukášem Pfeiferem v Pardubicích z Plzně hostují, Filip Čihák jí do února patřil, takže také hrát nemohl). K tomu jsme měli nějaké zraněné. Díky tomuhle štěstíčku a náhodě jsem se dostal do sestavy. Myslím, že na to, že to byl můj první zápas proti takovému mančaftu, jsem to odehrál slušně. Trenér Krejčí mi pak dával důvěru v dalších utkáních. Že to nabere takové obrátky, to jsem vážně nečekal, vůbec,“ neskrývá fotbalista.

V rozestavení, jak se objevuje i v médiích, obyčejně figuruje na pravé straně, ale to spíš jen formálně. Hned ho vidíte tam, pak zas tamhle… „Akční rádius mám velký,“ přisvědčuje Kostka. „Trenér tohle ví a chce, abych se z kraje vytahoval nahoru k Pavlovi Černému. Když jde Pavel na druhou stranu, musím k němu, abych byl v těžišti hry. Nemám pak problémy s návratem na svou pozici,“ pokračuje.

Dominik Kostka při presinku. Foto: Radek Klier

Nejlíp se však cítí na podhrotu. „Ze středu hřiště mám totiž větší výběr stran a to přebíhání mě pak tolik nevyčerpá. Ale z kraje se stejně stahuju do toho středu hřiště, abych otevřel lajnu pro beka, takže je to fakt takový podhrot…,“ konstatuje.

Se svým stylem ideálně zapadá do mladé pardubické zálohy, která operuje před zkušeným defenzivním štítem Jeřábkem. Vlastně je z ní nejstarší, Brazilci Ewertonovi je 24, Emilu Tischlerovi 23, Hlavatému 22 a Tomáši Solilovi dokonce pouze 21 let.

„Náš kádr je skvěle vyrovnaný, v tom je naše síla,“ míní Kostka. „Vzadu je Jeřáb, který má obrovské zkušenosti a dokáže zklidnit hru, drží si svoje prostory. Nad ním máme běhavé kluky a před nimi Páju (Černého), který má taky výborný výběr místa zády k bráně. Doplňujeme se. My mladí jim dvěma pomůžeme, aby mohli hrát svoji hru,“ nastiňuje středopolař.

Neúnavné letce se řadu konkurentů na zrcadlově obrácených postech daří utahat. „Projevilo se to také nedávno s Plzní, i když hrála o jednoho míň,“ poukazuje Kostka. „Ale když si vezmu ty zápasy zpětně, my tu energii máme v 70. i 80. minutě a další mančafty dokážeme ve středové řadě přeběhat. Hrajeme jeden za druhého a kondici máme velice slušnou,“ vyzdvihuje.

Další mančafty dokážeme ve středové řadě přeběhat, energii máme i v 80. minutě. Hrajeme jeden za druhého a kondici máme velice slušnou.

Dominik Kostka

V šestnácti jarních kolech se Kostka zatím trefil jenom jednou, 13. dubna pečetil chvíli před koncem výhru 3:1 proti Slovácku. To bylo utkání, ve kterém byl hodně nahecovaný — na podzim, než byly kvůli epidemii ukončeny amatérské soutěže, kopal za rezervu Slovácka v MSFL. Předtím proti Bohemians 1905 (porážka Pardubic 0:2 z 9. dubna) prý osobní motivace zdaleka taková nebyla, ačkoli to je klub, kde kdysi strávil spoustu sezon.

„Už je to dlouhá doba. Na Bohemce jsem prožil pěkná léta, byl jsem tam jako kluk. Postupoval jsem tam celou mládeží, nakoukl do áčka. Zažil jsem tam to nejlepší dětství,“ vzpomíná Kostka. „Chtěl jsem jí dát gól, bylo by to pěkné. Ale to Slovácko bylo čerstvější, tak to pro mě bylo impulzivnější. Dravost a chtíč dávat branky tam byly větší,“ srovnává.

Šance má v každém zápase, jen je proměňovat

S pronikáním do šancí jinak potíž nemá, horší je to s jejich využíváním. Fanoušci určitě zaregistrovali například Kostkovy tutovky proti v Českých Budějovicích nebo naposledy v pražském Ďolíčku proti Plzni, které vždy výborně kryli soupeřovi brankáři.

„Slušnou možnost skórovat jsem měl třeba i proti Teplicím, ale tenhle půlrok se mi bohužel nevede šance proměňovat tak, jak bych si představoval. Je to škoda, protože jsem na tom mohl být ve statistikách lépe. K něčemu se dostanu snad v každém zápase, někdy je ta příležitost vyloženější, jindy méně. Musím čekat, nepolevovat a góly přijdou,“ nepochybuje.

Pokud jde o mužstvo jako takové, tam si věru nemá nač stěžovat. Letošní novic mezi elitou stále šlape, minule s favorizovanou Plzní doslova zacvičil výsledkem 3:0.

S balonem v náručí. V předchozím kole Dominik Kostka s týmem Pardubic „přejel“ 3:0 Plzeň. Foto: Radek Klier

„Máme za sebou fantastickou sezonu, i když já tu jsem ani ne půl roku,“ poznamenává Kostka. „Ostatní týmy jsou asi nerady, že jim nováček dává takhle ‚na frak‘. Možná si nechtějí v hlavách přiznat, že i Pardubice, ještě loni tým z druhé ligy, zvládnou konkurovat mančaftům, jako je právě Plzeň. Nebo Sparta, se kterou jsme hráli 2:2 a měli to ve svých rukou — mohli jsme vyhrát. Nemluvil bych o podcenění, spíš to je taková negativita z jejich strany,“ uvažuje fotbalista.

Do konce soutěže Východočechům momentálně scházejí dvě klání, s Příbramí a s Jabloncem. Šestnáctá Příbram, na jejímž stadionu se aktuálně sedmé Pardubice předvedou v neděli od 17 hodin, se přitom shodou okolností s průběžně třetím Jabloncem před týdnem utkala. A překvapivě ho porazila 1:0.

„Když tyhle mančafty se zkušenými hráči hrajou o život, což je případ Příbrami, nevítězí se proti nim lehce,“ komentuje to Kostka. „Není to jednoznačné. Co jsme hráli například s Opavou, taky nám to proti ní šlo hůř než třeba proti Plzni, která je pátá v tabulce,“ podotýká.

Proto duel s Příbramí označuje za nevyzpytatelný. „Když Příbramští získají balon, umějí využít rychlý brejk, soupeře potrestat,“ všiml si Kostka. „Záleží na nás, jak k tomu přistoupíme.“

Volný čas tráví s přítelkyní a devítiměsíčním synkem

Se svými parťáky teď vyhlíží metu 50 bodů (zatím jich Pardubice mají na kontě 49). Ale ani ta by neměla být konečnou, v týmu je pořád hlad. „Z těch dvou zbývajících kol chceme plný počet bodů, uděláme pro to maximum,“ avizuje Kostka.

Klubový autobus ho před nejbližším mačem v Příbrami může nabrat po cestě prakticky před barákem. S přítelkyní Barborou a devítiměsíčním synkem Matteem totiž bydlí v Řitce na jihozápad od Prahy, hned vedle dálnice D4. „Do Pardubic odtud dojíždím autem, protože chci být co nejvíc s rodinou. Ve Slovácku jsem tu možnost neměl,“ vysvětluje Kostka. Z Řitky také pravidelně vyráží opačným směrem, do Protivína, kde vypomáhá ve firmě otce své partnerky na výrobu parapetů. Jednu chvíli, když to s budoucností ve fotbale vypadalo všelijak, to býval jeho hlavní úvazek. „Mám to tam asi padesát minut,“ říká.

Na tetování se ptá hodně lidí. Ne že bych já sám byl ďábel, ale má to pro mě osobní význam už od dětství. Je to moje motivační ikona.

Dominik Kostka

Zbývá ještě přidat pár informací k tetování, na něž jsme upozornili hned v úvodu tohoto textu. Kostka má na čele napsáno slovo Diabolos, což je řecky ďábel. „Hodně lidí se mě na to ptá. Ne že bych byl já sám ďábel, ale má to pro mě osobní význam už od dětství. Nechci to vysvětlovat úplně veřejně, protože to pro mě nebyly úplně jednoduché časy… Mám to spíš jako motivační ikonu,“ prohlašuje.

Místo je to každopádně dost netypické, tím spíš, že jinou „kérku“ Kostka zatím nemá. „Neobvyklé to je, ale já jsem takový člověk, takhle se mi to líbí. Prostě jsem to tam chtěl a jsem s tím spokojený,“ povídá. „Určitě plánuju i další tetování, ale jak byla korona a já cestoval z klubu do klubu, poslední dva roky jsem neměl pořádnou pauzu a na tohle nebyl čas.“

Čtěte též:
Fotbalová demontáž. Pět poznámek k výhře Pardubic nad Plzní
V Pardubicích jsem nezažil krizi, těší Černého. Vypráví i o Hradci, Japonsku a Kazachstánu
Druhý nezdar s Budějovicemi: Debut a návraty pokazily góly stejných střelců jako minule
Černého úleva a „desítky“, co přinesly odlišné emoce při remíze s Karvinou
Rekordní triumf ve Zlíně: chladnokrevní střelci, tvořící smolař a gólmanova druhá nula

Sdílej.

Napsat komentář