Nadšený znakař Čejka: Pořád si užívám, že se mi na olympiádu povedlo probít

Momentálně ho ani tak nenadnáší voda, jeho oblíbený živel, jako spíš euforie. A není se co divit. Pardubický znakař Jan Čejka na mistrovství Evropy v Budapešti posouval české rekordy a hlavně splnil ústřední cíl, který si před Maďarskem vytyčil: na dvoustovce zaplaval A-limit pro olympiádu v Tokiu.

„Pořád si užívám nadšení z toho, že se mi to povedlo,“ netají 20letý plavec, jenž skvělý úspěch hned po návratu decentně oslavil i s rodinou.

Před Budapeští cítil, že je výtečně nachystaný. Z časů na dvoustovce totiž směrem k šampionátu neustále ukrajoval. „To pro mě byl dobrý ukazatel,“ podotýká Čejka. „Když se mi pak ve středu povedlo zaplavat osobák na stovce, hodně mě to povzbudilo. Viděl jsem, že mám formu. U mě to je většinou tak, že když slušně zaplavu stovku, dvoustovka je dobrá taky. Doufal jsem v solidní výsledek a byl jsem správně motivovaný,“ pokračuje.

Jan Čejka se chystá na závod. Foto: ČSPS

Aby dosáhl na A-limit pro Japonsko, který měl hodnotu 1:57,50 minuty, potřeboval Čejka o pouhou jednu setinu vylepšit osobní rekord z Kazaně. Jenže v rozplavbě dohmátl za 1:56,66, na což hleděl s otevřenými ústy.

„Takhle rychlý čas jsem vůbec nečekal,“ přiznává. „Jak mi předtím chyběl kousíček, doufali jsme s trenérem, že se to povede a že poplavu třeba 1:57,2 nebo 1:57,3, čímž bych limit pokořil o dvě nebo tři desetiny. Když jsem pak viděl na tabuli tohle, byl jsem ohromený.“

Podobné to bylo patrně i u jeho trenéra Martina Kratochvíla, s nímž Čejku pojí velmi kamarádský vztah. Kratochvíl tentokrát sledoval počínání svého svěřence jen na dálku, v dějišti mistrovství nebyl. „V průběhu šampionátu jsme si spolu každý den telefonovali nebo psali, domlouvali se jak trénovat a podobně. Když jsem zaplaval ten limit, hned jsem mu volal taky. Prožíval to se mnou, bylo to super,“ cení si Čejka.

Síly si rozvrhl ideálně, nemusel slevit z tempa

Na dvoustovce je podle něho nutné plavat takticky, přece jen nejde o nějaký krátký sprint, ale spíš o střední trať. „Dost na tom záleží,“ upozorňuje Čejka. „Když přepálíte první stovku, snadno dojdou síly v té druhé. První proto jedu tak, abych se udržel se startovním polem, ale přitom šetřil energii do druhé stovky a do finiše. V tomhle závodě se mi první stovka plavala perfektně — rychle, ale s malým úsilím. To bylo výborné, nemusel jsem slevit z vysokého tempa,“ líčí.

Srazit čas zřejmě pomohl i speciální trénink obrátek a přetáčení ze znakové polohy na břicho, čemuž se Čejka pod Kratochvílovým dohledem v přípravě poctivě věnoval. „Když jsem se pak díval na video, přišlo mi, že jsem tam na soupeře ztrácel míň než předtím. Doufám, že to tak opravdu bylo a přispělo to k dobrému výkonu,“ věří plavec.

Start. Znakař Jan Čejka se vydává na dvousetmetrovou trať. Foto: ČSPS

V následném semifinále dvoustovky zaplaval čas 1:57,43 a v této disciplíně celkově obsadil 9. příčku, skončil tedy jednu pozici od finále. Ve znakové stovce (v rozplavbě 54,33, v semifinále 54,03) dopadl nachlup stejně, ale to ho příliš netrápilo. Mírně zklamaný byl jen z úvodní padesátky (v rozplavbě 25,29), kde mu semifinálová účast o setinu utekla.

„To vždycky zamrzí,“ konstatuje Čejka. „Ale řekl jsem si, že jsem si tu smůlu už vybral a že už to bude jenom lepší. Devátá místa z těch dalších závodů jsou taková nechtěná, každý ví, že to bylo těsné. Ovšem u mě převládaly pozitivní pocity, radost, že jsem dal osobáky, respektive české rekordy a áčkový limit. Nebyl jsem z toho nějak smutný, i když finále by bylo pěkné. Byl jsem s tím spokojený.“

Čas dosažený na stovce notabene znamená splněný B-limit na této distanci. Ten však není zárukou ničeho. „Ale pokud se mi nepovede do konce nominačního období splnit ‚áčko‘, snad mě na stovku vezmou i s tímhle, protože by bylo příjemnější mít v Tokiu víc startů než jenom jeden,“ přeje si Čejka.

S reprezentačními kolegy má přátelskou rivalitu

Talentovaný plavec v Budapešti na padesátce předčil oba reprezentační kolegy, Tomáše Frantu a Ludvíka. Frantovi navíc na stovce sebral národní rekord. Plavci jsou ale pohodáři, nějakou řevnivost mezi nimi nehledejte. „Máme přátelskou rivalitu, jsme soupeři i kamarádi. S Tomášem Frantou máme oba větší motivaci, když jeden tomu druhému rekord sebere. Brali jsme to vždycky sportovně, Tomáš se teď zase bude snažit překonat ten můj. Je skvělé, že spolu můžeme závodit i v Česku, ale na evropské úrovni,“ kvituje Čejka, který na závěr mistrovství bral deváté místo ještě s polohovou štafetou na 4×100 metrů, již coby znakař rozjížděl.

Pokud jde o maďarské organizátory, má pro ně Čejka jen slova chvály. „Na plavání kladou důraz, šampionát tam je vždy krásně uspořádaný, velkolepý,“ vyzdvihuje. Přispívá k tomu i budapešťská Duna Aréna, na niž měl už z dřívějška parádní vzpomínky. Vždyť právě tady se stal v srpnu 2019 juniorským mistrem světa… „Bazén má velkou tribunu a působí mnohem menším dojmem, než jaký ve skutečnosti je, protože je všude hodně místa. A plave se v něm rychle,“ popisuje Čejka.

Jan Čejka hledí na výsledkovou tabuli po semifinále na dvoustovce. Foto: ČSPS

Minusem pochopitelně bylo, že kapacita pět tisíc diváků nemohla být vzhledem k přísným proticovidovým nařízením využita. „Na tribuně mohli být jenom plavci, co zrovna nesoutěžili. Ale fandili, to bylo fajn,“ komentuje to Čejka. „Nicméně když jsem tam byl na juniorském mistrovství, diváci byli přítomni a atmosféra byla úplně jiná. Sešel se jich tam fakt velký počet, bylo to úžasné,“ srovnává.

Před Budapeští Čejka (kvůli omezeným domácím možnostem pro přípravu) nalétal a najezdil spousty kilometrů. To se teď změní, na dubnovou Velkou cenu města Pardubic díky uvolňování restrikcí navážou další domácí podniky a cestování bude méně. „Čeká mě závod Českého poháru v Liberci a mistrovství republiky v Ústí nad Labem. Někdy mezitím ještě asi pojedeme na soustředění, abychom před olympiádou potrénovali. Po Ústí už bude závěrečná příprava a následuje odlet do Japonska,“ nastiňuje Čejka. Ten je pro letošní sezonu ryzím plaveckým „profíkem“, ale od září se hodlá vrhnout také na studium informačních technologií na Univerzitě Pardubice.

Čtěte též:
Zkoušení neoprenu se „zvrtlo“. Stálo mě to všechny závody, lituje Štěrbová po Evropě
Bazén na Hané, závody jen v cizině. Jsme plavečtí kočovníci, přibližuje trenér Čejky a spol.

Sdílej.

Napsat komentář