Mezi tréninky rozváží obědy. S Táborskem se Dostálek osvědčil jako chrudimský žolík

Odkroutí si ranní trénink, přes oběd zastane úlohu kurýra i dispečera ve vlastní rozvážkové službě a navečer vyráží na druhou tréninkovou fázi. Fotbalový záložník chrudimského MFK Tomáš Dostálek má v běžný pracovní den napilno. „Vozíme jídlo z hospod po Chrudimi a okolí,“ líčí Dostálek, jemuž v obědovém čase pomáhají najatí brigádníci. „Dá se to zvládnout, ale v tu dobu tam musím být, je toho docela dost. Takže mám na sebe i trochu ušitý bič; firmu nelze řídit z dálky, musím se jí věnovat aktivně,“ doplňuje.

Dvaatřicetiletý halvbek tak patří mezi chrudimské hráče, kteří mají nadále i civilní zaměstnání. Těch v mužstvu postupně ubývá. Kromě Dostálka to jsou ještě brankář Lukáš Mrázek, obránci Vojtěch Řezníček a Petr Drahoš, záložník Ondřej Kesner a útočník Petr Rybička — tedy v podstatě zbytek party, co na jaře 2018 postoupila z ČFL do druhé ligy.  „Předminulou sezonu jsme do ní ještě pod (tehdejším trenérem) Pavlem Jirouskem šli s tím, že si podržíme práci a vedle toho budeme hrát fotbal tak jako ve třetí lize. Nevěděli jsme, jak to s námi ve vyšší soutěži dopadne,“ vysvětluje Dostálek.

Chtěl bych hrát víc, ale je nás tu opravdu hodně. Někteří se kolikrát do zápasu nedostanou vůbec. To je život, beru to sportovně.

Tomáš Dostálek

Tým se mezitím dost obměnil a z někdejšího poloprofesionálního celku už se tak podle zkušeného středopolaře stal skoro profesionální. „Je fajn, že to s tím rozvozem můžu skloubit, i když je to někdy náročnější. Kdybych nestíhal, tak bych se na to vykašlal. Ale fotbalu pořád dávám hodně, dá se říct stejně jako kluci, co nepracují,“ poznamenává Dostálek. Na rozdíl od loňského ročníku, kdy nastupoval pravidelně, se teď na trávníku neobjevuje zdaleka tolik. Konkurence je veliká. „Chtěl bych hrát víc, ale je nás tu opravdu hodně, někteří hráči se kolikrát do zápasu nedostanou vůbec. To je život, beru to sportovně,“ říká.

Nedělní duel v Táboře pro něj tudíž byl příjemným vybočením ze stereotypu; Dostálek sice vběhl na plac opět až jako náhradník, ale i tak stihl odehrát více než půlhodinu a hlavně gólem čtvrt hodiny před koncem hostujícímu mančaftu zachránil remízu 1:1. „Trenérovi se v Táboře nelíbil náš projev a chtěl něco změnit. Byl jsem rád, že mě tam poslal a že jsem dostal větší minutáž, než jsem byl teď zvyklý. Gól je bonus, třešnička. Vrátila se mi tím ta dřina z tréninků,“ pochvaluje si fotbalista.

Dílčí návrat ke starému hernímu systému mu prospěl

Základní sestava jej míjí i proto, že kouč Jaroslav Veselý sází na rozestavení 3-5-2, s nímž je Chrudim mimořádně úspěšná. „Tam pro mě, na rovinu, není moc místo. Nemůžu nic namítat; trenér má svou sestavu, klukům to jde, musím s tím souhlasit — a souhlasím,“ popisuje záložník. „Ale v tom Táboře se to potom přepnulo na klasický formát (4-2-3-1), já byl na svém levém kraji a zahrál jsem si delší čas,“ dodává.

Chrudim ztrácela od 59. minuty po gólu z penalty, to byl Dostálek společně s dalšími vystřídavšími borci Hlavsou a Juem na hřišti pouhopouhé čtyři minutky. Přitom mohla vést; sudí Szikszay však chvíli po přestávce neuznal trefu Ladislava Mužíka pro ofsajd. „Jenže ofsajd to nebyl, protože Láďovi do té pozice nepřihrával Péťa Rybička, ale obránce Táborska,“ tvrdí Dostálek. „Byla to chyba, ten gól měl platit.“

Tušil jsem, že by míč na přední tyč mohl přijít, tak jsem předskočil stopera i brankáře Táborska a špičkou jsem to líznul do branky. Super.

Tomáš Dostálek

Nebyla to jediná křivda, již chrudimští hráči v duelu s Táborskem pociťovali. Už za stavu 1:0 pro domácí zhatil jejich první radost z vyrovnání útočný faul. „To bylo po rohu, nikdo nevěděl, co se děje. Ondra Vencl (stoper Chrudimi) pak říkal, že tam byl souboj s gólmanem Táborska, ale podle mě to nemělo vliv. Rozhodčí viděl faul, nám to tak nepřišlo. Gólmanovi balon propadl mezi prsty, my ho dorazili a najednou píšťalka…,“ diví se Dostálek.

O to větší důležitost měla jeho lehká teč ze 76. minuty. Vencl vyslal křížný centr na pravé křídlo, kde byl Hlavsa, ten přihrál do vápna Mužíkovi a po jeho nahrávce už Dostálek běžel slavit k praporku. „Tušil jsem, že by míč na přední tyč mohl přijít, tak jsem předskočil stopera i brankáře Táborska a špičkou jsem to líznul do branky. Super,“ těší Dostálka.

Sezona je snová, ale nesmíme polevit, burcuje

Ten zároveň míní, že za „plichtu“ z Tábora Chrudimští musejí být vděční. „Kolikrát se hraje lépe na Žižkově, kde člověk není v roli favorita,“ srovnává záložník poslední mač s tím, k němuž Chrudim nastoupila v prvním jarním kole ještě před nedávnou covidovou pauzou a ve kterém zvítězila 3:1. „Pak nám každý říkal, že na Táborsku musíme vyhrát, když je předposlední… Ale s podobnými týmy jsou to často daleko těžší zápasy. Jde jim ‚o život‘ a kopat umějí, ti kluci jsou druholigoví profíci. Remíza není žádná ostuda, mohli jsme tam i prohrát. Chce to kus pokory, važme si toho, kde v tabulce jsme. Táborsko by v ní asi mělo být výš, soupeři to tam nebudou mít jednoduché,“ myslí si Dostálek.

Chrudim je zatím pátá, po Táborsku jí přitom na čtvrté Ústí nad Labem schází jen bod a má jedno utkání k dobru. „Je to mazec,“ konstatuje Dostálek. „My jsme počítali s tím, že to zase bude boj, abychom se ve druhé lize zachránili. Ale bodíky tam naskakovaly. Je to paráda, jednou na to budu vzpomínat. Tým máme opravdu kvalitní. Prakticky na každém postu jsme zdvojení, žene nás to dopředu. Sezona je snová, ale nesmíme polevit, chceme to takhle mít až do konce. Nahoru to je kousek, ale pod námi jsou taky vlčáci. I dolů to může jít rychle. Každý zápas musíme jet na sto procent,“ burcuje.

Anglické týdny jsou lepší než normální režim. Zápas, pak regenerační trénink a hraje se znovu. Rychle to odsýpá, člověk je v tempu.

Tomáš Dostálek

K výtečnému průběžnému umístění výrazně přispěla pevná defenziva, Chrudim ji má letos nejlepší v celé lize. Přitom loni byla v téhle statistice naopak na chvostu. „Víc se na to soustředíme, ale je v tom i kus štěstí,“ uvědomuje si Dostálek. „Někdy tam spadne každá brambora, jindy soupeř trefí tyčku… Svoji roli sehrál asi i ten nový systém. Je to od každého něco,“ přemítá.

Do konce zbývá Východočechům ještě spousta kol, málem polovina soutěže. Na řadu tedy přijdou tzv. anglické týdny, kdy víkendová utkání proloží další, typicky ve středu. To je model hodně podobný loňsku, kdy se po první covidové vlně zápasy také „nahečmaly“ do krátkého období, aby se liga stačila dohrát. „Anglické týdny jsou lepší než normální režim,“ kvituje Dostálek. „Zápas, pak regenerační trénink a hraje se znovu. Rychle to odsýpá, člověk je v tempu. Můžeme to protočit, kluci z lavičky klidně mohou být v základu, pro nás je to výhoda. Ale musí se to všechno odehrát myslím do 30. května, ne jako loni až v létě. Kvůli Euru to teď nepůjde,“ podotýká.

Sdílej.

Napsat komentář