Kouč fotbalistů Krejčí: Vážím si toho, jak kluci dokázali přepnout na tempo i kvalitu první ligy

Před rokem trenér Jiří Krejčí dovedl fotbalové Pardubice po 51 letech mezi elitu. Také letos se o jeho mančaftu mluvilo jen s respektem — a plným právem. Sedmé místo nováčka, který pro nejvyšší soutěž sehnal azyl v pražském Ďolíčku, znamená druhou senzaci v řadě.

„Nejvíc si vážím toho, jak rychle kluci dokázali z druholigové úrovně přepnout na tempo a kvalitu první ligy. To pro nás bylo opravdu příjemné překvapení,“ říká 56letý Krejčí.

Vzhledem k tomu, že loni v létě nepřišly žádné velké posily, jste na to museli spoléhat.

Určitě. My jsme mužstvu věřili, ale samozřejmě jsme zároveň byli v očekávání. V tomhle nás kluci potěšili. Soupeřům včetně tradičních ligových týmů jsme se vyrovnali nasazením i tou kvalitou.

První duel s Jabloncem jste prohráli, ale pak jste se brzy vyšvihli do horní poloviny tabulky a tam už v podstatě zůstali. Měl jste díky tomu menší nervy než loni, kdy jste o první místo ve druhé lize a s ním spojenou jistotu postupu bojovali až do předposledního kola?

Tam jsme si to zkomplikovali dvěma nebo třemi zápasy už na podzim, do toho nám vlétl gólman Jirka Letáček, který se zranil. Přirozeně je to něco jiného, protože jsme museli pořád vyhrávat. V první lize se počítá každý bod i gól. S tím jsme do toho šli. Úvod se nám povedl. V Jablonci jsme sice neuspěli, ale herně to nevypadalo vůbec špatně — bylo to podobné tomu, co jsme s nimi předvedli teď v závěru. Bylo to spíš remízové utkání. Potom jsme hned zvítězili nad Teplicemi, to nám pomohlo. Bylo to dobré pro psychiku kluků i naši jako „realizáku“. Zjistili jsme, že se i v téhle soutěži se soupeři můžeme měřit a vyhrávat.

Co jste týmu řekl v kabině v Ďolíčku po posledním utkání?

S kolegy jsme jim pogratulovali za celou sezonu, vlastně nejen za ni, ale za ty dva roky. Neměli jsme skoro žádné přestávky. V létě nic, v zimě byla kraťounká. Znovu jsme šli do toho a za tři neděle byly mistráky… Odpočinek byl opravdu malý, ale po fyzické stránce jsme to zvládli, i když na některých hráčích už ke konci bylo vidět, že toho mají plné zuby.

Hráčům jsme poděkovali nejen za tuhle sezonu, ale za poslední dva roky. Neměli jsme během nich skoro žádné přestávky.

Jiří Krejčí

Až se 21. června sejdete na začátek přípravy, v jakém budete složení? Předpokládám, že hráči z hostování začnou přípravu v mateřských klubech.

Jisté je, že odejde Michal Surzyn, Ewerton a Michal Hlavatý.

Počkejte, Surzyn je přece váš hráč…

Je, ale ve smlouvě měl klauzuli, že když o něj někdo projeví do určitého data zájem, může si ho koupit. Vypadá to na Jablonec. Ti dva zbývající se vracejí do svých klubů (Ewerton do Mladé Boleslavi, Hlavatý do Plzně). A ještě uvidíme, co bude s Jirkou Slámou (hostoval z Olomouce).

O Hlavatého se prý také zajímal Jablonec.

Zatím jde zpátky do té Plzně, nového trenéra Bílka nadchnul. Kdyby se tam však neprosadil, možná by se stal součástí nějaké výměny s Jabloncem, to jsem zaslechl. Ale přípravu zahájí v Plzni.

A Lukáš Pfeifer, další Plzeňan?

To je taky otázka. Jestli o něj Plzeň bude stát, nebo ne, zda si ho na přípravu vůbec stáhne. Smlouva mu končí až ke 30. 6., takže teoreticky by měl být do té doby u nás. Ale záležet bude na plzeňské Viktorii.

Ewerton na jaře předváděl fotbal, jaký si od něj představuju. Kdyby mu to v Boleslavi neklaplo, měl by u nás by otevřené dveře.

Jiří Krejčí

Pokud jde o Ewertona, asi se shodneme na tom, že se na jaře hodně ukázal.

Jsem rád, že jste to řekl takhle, protože na podzim to nebylo úplně ono. Na jaře nějakých sedm osm zápasů předváděl takový fotbal, jaký jsem si od něj představoval. Lépe bránil a tak, z jeho strany to tam bylo velmi slušné.

Loni jste mě překvapil, když jste věřil, že Plzeň Hlavatého do Pardubic uvolní i na tuhle sezonu. Ale měl jste pravdu. Je šance, že by to s boleslavským Ewertonem mohlo dopadnout podobně?

Uvidíme, teď je to trochu jinačí než loni, protože jsme pro Boleslav konkurence. Záleží na tom, jak se „Ewemu“ bude v přípravě dařit, jak si padne do oka s trenérem Jarolímem. Neměl s tím ideální zkušenosti, za Jožky Webera hrál většinou za boleslavské béčko. Kdyby mu to tam neklaplo, měl by u nás otevřené dveře.

Zůstaňme u záložníků. Hřeje vás u srdce, jak se letos fotbalově spravil Emil Tischler, který se loni vzpamatovával z těžkých osobních peripetií? Nastřílel i dost gólů (5), to jste možná ani nečekali.

To je pravda. Samozřejmě jsme za něj všichni rádi. Je to dobrý fotbalista a slušný kluk, přejeme mu to. Emil chtěl do Pardubic sám jít, měl to spojené i se studiem. Do sezony vstoupil sebevědomě. Velkou šanci měl už v Jablonci, tam to trošku uspěchal. S Teplicemi i se Slavií to pak vyřešil úplně v klidu a dal gól. Snad se tu cítí dobře. A co pro nás dělá na hřišti, je parádní.

V těch zmíněných utkáních vám chyběl dirigent Hlavatý. Nevzal Tischler, přestože začínal na pravém kraji zálohy, jeho roli částečně na sebe?

My tam ty varianty měli. Že když nebude hrát Míša Hlavatý, zaskočí za něj třeba Tíša, a když ano, bude na kraji. Už nevím, kdo tenkrát v Jablonci nastoupil ve středu vedle Tomáše Solila (Cadu, pozn. red.). Tíša je univerzál, umí se prosadit tam i tam. Na kraji měl paradoxně lepší čísla než ve středu, všechny góly vsítil, když nastoupil ze strany. Tohle je naše výhoda, že s ním můžeme takhle hýbat. Stejné to bylo, když jsme na začátku sezony stavěli na levého záložníka Surzyna. Taky tam dal dva góly. Pak jsme ho postupně přesunuli na krajního beka, protože zálohu hrál například Pfeifer. A Surzyn to taky zvládal všude, tohle je bomba.

Emil Tischler ani Tomáš Solil nepřemýšlejí nad tím, jestli si mají někam naběhnout. Prostě to udělají, pracují pro mužstvo.

Jiří Krejčí

Když si vzpomenu na první Tischlerovu sezonu Pod Vinicí (2017-18), kde odehrál excelentní jaro, přijde mi, že upravil svůj herní styl. Ale na efektivitě mu to nijak neubralo.

To přichází s věkem, vyzrál. Změnil i účes, to mu šlo k duhu (úsměv). On a Solil nepřemýšlejí nad tím, jestli mají někam naběhnout, prostě to udělají. Statisticky měli společně s Hlavatým nejvíc uběhnutých kilometrů. Všichni jsou pracovití. Emil si to srovnal v hlavě, snažil se být platný především pro mužstvo. Před těmi třemi lety bylo klíčové hlavně to, aby do týmu zapadl. Ale teď už bude pomalu na něm, aby to táhl, má něco za sebou. Je to všechno se vším, projevilo se pochopitelně i to, že celé mužstvo šlapalo.

Asi pro vás byla velká úleva, že se klubu podařilo dotáhnout jeho přestup a nemusíte domlouvat další hostovačky.

Bylo to důležité a rozhodně ne jednoduché. Řešilo se to i přes agenta a tak dále, ale pomohl tomu i sám Emil, protože měl eminentní zájem být tady.

Zmínil jste Tomáše Solila. Nemáte dojem, že z něj Pardubicím, coby lídr na trávníku, roste nový Jan Jeřábek? Jak se ovšem projevuje v kabině, to netuším.

Tam je oblíbený, je to bezproblémový kluk. Pro mě je to novodobý Souček. Není to úplně ta pozice šestky, co hraje Jeřáb, protože Solda má spoustu náběhů za obranu. Taky by to tam odehrál, ale výš, pod hrot, se mi hodí spíš. Co mě mrzí, je, že letos za celou sezonu — věřím, že v té další to bude lepší — nedal žádný gól.

Měl totiž obrovskou smůlu.

To je fakt. Věřím, že to přijde, protože gólový být umí. Dovede hrát hlavou, má tvrdou střelu.

Jiří Krejčí instruuje hráče na trávníku. Foto: Radek Klier

Jak se vám v první lize zamlouval kapitán Jeřábek? Měl tam pasáž, kdy moc nehrál, ale teď ke konci soutěže to působilo, že je pro vás zase nepostradatelný.

Po nepodařeném zápase v Liberci se na to chvilku díval z prostoru B do prostoru A, z lavičky na hřiště. Bylo tam hodně vložených zápasů a pomohlo mu, že si oddychl. Předtím taky laboroval se svalovým zraněním, což u něj nebývá zvykem. Ten odpočinek byl klíčový, zase nabral síly. A mrknout se občas na zápas z lavičky není špatné, vím to i z vlastní zkušenosti, když jsem byl ještě hráč. Když tam potom naskočil, podával výborné výkony. Honza je pro nás ohromně důležitý v organizaci hry, hlavně v obranné fázi. Je zkušený a chytrý, klukům před sebou poradí.

Několikrát jsem si všiml, že zdvojil stopera v pravý moment a soupeři ukopl balon z gólové šance.

Na tohle je jeden z nejlepších hráčů v lize. Taky vyhraje spoustu soubojů, i hlavičkových. Viz třeba Sparta. Předvídal, že to dá gólman právě tam, a protihráče předskočil. Tohle on má — a bude těžké ho časem nahrazovat.

Rád mluvíváte o příbězích odložených hráčů, kteří v Pardubicích vylétli. Za takový případ lze letos na jaře považovat Dominika Kostku, viďte?

Stoprocentně. Když byl mladší, asi si neprošel úplně jednoduchým obdobím, byl to poděs. Možná zmoudřel, nebo vycítil, že má u nás poslední šanci prosadit se ve velkém fotbale. Vzal to za správný konec. Stále je to divočák, ale maká. Rozumí si s balonem, umí dát gól. Někdy je jen zbytečně přemotivovaný.

Dominik Kostka je pořád divočák, ale maká. Rozumí si s balonem, umí dát gól. Někdy je jen zbytečně přemotivovaný.

Jiří Krejčí

Hráli jste většinou na jednoho útočníka. Jak se vám podařilo nastavit tu symbiózu mezi Pavlem Černým a střídajícím Davidem Hufem?

Pavel možná ani nepředpokládal, že odehraje takovou porci zápasů, ale bylo na něm znát, že si toho obrovsky váží. David to bral, řekli jsme mu: Půjdeš do rozjetýho rychlíku, buď nachystanej. Koneckonců osm z devíti gólů dal do unavenější obrany. Ale počítám s tím, že bude dostávat víc a víc minut, protože je zákonité, že starší kluci půjdou do fotbalového důchodu a musí tam být někdo, kdo to po nich přebere. Pro Davida to nebylo snadné, do ligy skočil po roce po zranění… Když ještě přidá, proč by nemohl vytvořit tlak na toho Ruma (Černého). Ale jinak taková domluva byla: Dokud Pavel může, hraje, pak tam jde David. Myslím, že nám to celkem vycházelo.

Hufovi je 22, Solilovi jen 21 = nadějní mladí hráči. Nakolik hrozí, že by je někdo mohl přetáhnout?

Nevím, jestli se to nějak rozběhne, ale o Soldu jsem měl opravdu strach. Uvidíme, co bude, kdo se ozve. Podle mě by tu oba dva ještě sezonu měli vydržet. Tady mají velkou perspektivu, že budou hrát. Kdyby šli třeba do šestého týmu tabulky, ten prostor by tam mít nemuseli.

Šestý tým tabulky, to jste přece skoro vy.

Nó… (směje se) Myslel jsem majetnější kluby. Ale těm klukům nic neuteče, když tu stráví i příští rok.

Martin Toml zase odehrál úplně všechny minuty, stejně jako loni jako jediný v celé soutěži. Čeho si na něm nejvíc ceníte?

Zaprvé toho, že sem taky moc chtěl jít, stejně jako Tíša. Bylo mu jedno, jestli to bude první stoper, pátý, dvacátý. Chtěl být někde, kde ho budou brát. Svou pílí se pak vypracoval do základní sestavy. Vážím si toho, jaký je profík, to není záležitost peněz, ale toho, jak se chová, jak se stará o svoje tělo. Je to charakter, jeho děda hrál ligu, je ze sportovní rodiny. Má to v sobě, ví, jak se chovat v kolektivu. Jen bych po něm chtěl, aby na hřišti víc mluvil a byl hlasitější. Je takový tichý.

Když jsme vstupovali do ligy, někteří odborníci říkali: Vy do ní jdete s Tomlem? Tak to upřímnou soustrast… Nikdo mu nevěřil, ani týmu.

Jiří Krejčí

Na stopera dost klidný, že?

Ano. Nedělá vyložené chyby. Je výborný v hlavičkových soubojích. Když jsme vstupovali do ligy, někteří odborníci říkali: Vy do ní jdete s Tomlem? Tak to upřímnou soustrast… Nikdo mu nevěřil, tak jako celému týmu. A on odehrál všechny minuty a velmi dobře. Jsem za něj šťastný; mám ho rád za to, jaký je a jaký má přístup.

Vedle něj začínal Martin Šejvl, pak jste tam dlouho nasazovali Filipa Čiháka, než se zranil. Hlavně kvůli fyzickým parametrům, kde má oproti menšímu Šejvlovi navrch?

Tak. Čihy na jaře vypadal dobře, ať jsme ho dali třeba i na štíťáka, když nebyl Honza Jeřábek, nebo jsme ho tam poslali v závěru utkání, aby tam něco „potrkal“. Shodli jsme se na tom, že by si zasloužil jít do základu. Zvládl to skvěle, že se pak zranil, byla škoda. Je to hráč, kterému na hrb naložíte zodpovědnost a obstojí. S důvěrou v zádech je ještě lepší. Ale skočil tam zpátky Šejvlík a nezklamal, tak by to mělo být. Nemůžeme hrát jenom ve dvou stoperech, zranění přijdou.

Nalevo hrál standardně Tomáš Čelůstka. Tomu první liga vyhovovala snad lépe než druhá, kde jste ho na čas i posadil.

Na podzim to v několika zápasech nebylo bůhvíjaké, hlavně na začátku. U něj platí dvojnásob, že jeho výkon ovlivňuje psychika. Postupem času získával půdu pod nohama a jeho výkony rostly. Že se z krajního obránce dokáže zapojit do útoku a dá i góly, je pecka. A to ještě jiné šance spálil… Dřív míval výpadky v bránění, ale to teď výrazně zlepšil. Proto tam byl.

Že se Tomáš Čelůstka z krajního obránce dokáže zapojit do útoku a někdy i skórovat, je pecka. To samé Cadu, to je taky živel.

Jiří Krejčí

Napravo byla fluktuace největší. Začínal tam Jan Prosek, pak tam běhal Michal Surzyn a nakonec Cadu.

Surzyn zprvu operoval na halvu, pak na tom pravém obránci odehrál mraky zápasů, protože Honza Prosek z toho vypadl. Prosek je výborný do defenzivy, ale chyběla nám tam podpora směrem dopředu. V tom byl Surzyn lepší. Potom se však zranil a museli jsme tam dát Cadua. To je taky živel, který umí posílit útok, nastřílel odtamtud několik gólů. Totální univerzál, který může hrát všude.

Zlomila se pod Proskem větev po červené kartě (v sezoně už druhé) za nesmyslný faul v dubnovém zápase s Bohemians?

On ze sestavy vypadl už po Liberci (porážka 1:4 z 26. února), tam jsme ho střídali. Pak dostal znovu příležitost, ale s tou Bohemkou to nezvládl, ten zákrok byl neobratný. To je ono… Nestát se to, býval by v té sestavě třeba zůstal. Takhle tam šel Cadu.

Cadu ovšem udělal podobnou hloupost v Opavě, a toho jste podrželi.

Efekt zákroku byl stejný, ale u Proska to bylo kung-fu. Naproti tomu Cadu vůbec nepředpokládal, že tam protihráč půjde hlavou. Vypadalo to, že nastaví prsa, a pak tu hlavu sklonil. Cadu si myslel, že to stihne odehrát. Byla to chyba, to jednoznačně. Ale mě zajímají i čísla a Cadu ofenzivě hodně pomáhal. To jsme brali v potaz.

Jiří Krejčí se letos stal v I. lize čtvrtým nejlepším koučem sezony. Foto: Radek Klier

Měl jste už v týmu někoho, kdo kopal penalty tak suverénně jako právě Cadu?

Před rokem to takhle šlo Míšovi Hlavatému ve druhé lize, nedal až asi desátou. Ale Cadu je kope jinak, zajímavě, takže to vypadá líp. Nicméně Míša je taky proměňoval bezpečně.

Souhlasíte s tím, že Jiří Letáček nahradil v bráně zraněného Marka Boháče víc než solidně?

Brankáři, to je takové specifikum. My s Jardou Novotným na ně máme trochu jiný náhled než (trenér gólmanů) Martin Shejbal, který v bráně stál odjakživa. Jirka Letáček to měl složité, předtím kvůli zranění dlouho nechytal. Ale poradil si, koneckonců má na kontě čtyři nuly. Tak jako jsme byli smutní, že se to Markovi stalo, byli jsme rádi za Jirku. Na tréninku dře, někdy až moc. Po té pauze se s tím popasoval výtečně, neměl možnost hrát ani za béčko, neměl praxi. Ale pořád rozhodně má na čem pracovat.

Je jasné, že byste to v tu chvíli nemohl nějak ventilovat, ale neměl jste z té vynucené změny původně obavy?

Jirku jsme viděli na tréninku, takže jsme věděli, že je připravený. Spíš šlo o to, co s ním udělá psychika. Ale rychle jsme se uklidnili, bylo vidět, že mu mužstvo věří, bylo v pohodě. Z něj i z nás to potom spadlo, ale trošku nervózní jsme byli.

Které posty byste chtěl v létě vyztužit?

Ještě přesně nevím, zda nepřibudou další odchody. Ale přišli jsme o jednoho, možná dva obránce, jestli se k Surzynovi přidá i Sláma. Nějakého univerzála to chce zase přivést. Místo Hlavatého minimálně jednoho záložníka a dopředu někoho, jako byl Zíf (Pavel Zifčák), útočník, který zvládne kraj i hrot. Chce to fotbalisty, kteří chtějí dávat góly, jako jsme tu objevili Kohúta a právě Zífa. Vlastně to nejsou posily, ale náhrada. Zásah do sestavy je opravdu velký.

Hráči, které do Pardubic přivedeme, vlastně nebudou posily, ale náhrada. Zásah do sestavy je vlivem odchodů opravdu velký.

Jiří Krejčí

V té souvislosti mě napadá, že kdybyste bývali opravdu dosáhli na pohárovou příčku, bylo by to sice krásné, ale taky z pohledu kádru těžko řešitelná věc.

To jo. Máme tu talentované kluky z dorostu Kurku, Šimka, Sychru a Kubarta — to je budoucnost. Ale nemůžete jim naložit, aby s vámi šli do pohárů nebo zvládli pět kol za sebou v lize. Tihle kluci si k tomu potřebují čuchnout, hrát stabilně třetí ligu, což teď nemohli. Kádr hráčů, co měli něco za sebou, byl strašně úzký. A zvládat ligu, MOL Cup, k tomu evropský pohár…

Upřímně: Dokázal jste si to představit?

Ani jsem nad tím nepřemýšlel. Ovšem kdybychom s Jabloncem v posledním kole remizovali, mohl to být ještě lepší výsledek, i když i sedmé místo je historický úspěch. Kluky jsem se pohárem snažil motivovat, ale věděl jsem, že si to zaslouží Plzeň a že na to ten kádr má. Řekl bych taky, že pro nás byla výhoda, že jsme vypadli v 1. kole MOL Cupu v Kolíně. Mohli jsme se pak soustředit jen na tu jednu soutěž, na ligu.

Čtěte též:
Komentář: Obdivuhodná premiéra. Pardubice byly jedním z top nováčků za poslední léta
Porážka v derniéře s Jabloncem: Střely mimo, ale i nezdolný Toml a „Eweho“ tanečky
Poctivá hra v obraně, neomylný Cadu i duel příbuzných při těsném vítězství v Příbrami
Pardubický Kostka o sezoně: Jiné týmy jsou asi nerady, že jim nováček dává takhle „na frak“
Fotbalová demontáž. Pět poznámek k výhře Pardubic nad Plzní

Sdílej.

Napsat komentář