Černého úleva a „desítky“, co přinesly odlišné emoce při remíze s Karvinou

Když fotbalové klání skončí smírným výsledkem 2:2 jako to nedělní Pardubic s Karvinou, dá se dovodit, že mělo fanouškům u obrazovek, ale nově též přímo na stadionu v pražském Ďolíčku (dorazilo 148 povolených permanentkářů) co nabídnout. Zajímavé bylo nepochybně i tím, jak se vyvíjelo skóre; nejprve vedli hosté, pak domácí a po karvinském vyrovnání měly šanci zvítězit oba mančafty. Aktéři posléze hovořili o spravedlivé remíze. Magazín PKSMAG se v zápase zaměřil na tři konkrétní situace, v nichž náležela klíčová role v tabulce průběžně sedmým Pardubákům. V pozitivním i negativním slova smyslu.

Černého gól = odkládaná odměna za lopotu na hrotu

Veterán pardubické sestavy Pavel Černý, který má z týmu s elitní tuzemskou soutěží jednoznačně nejvíc zkušeností, si na první ligový gól v červenobílém dresu musel počkat až do 30. kola. Připsal si ho při svém 26. startu a nebyla to žádná „šmudla“, ale perfektně načasovaná i umístěná hlavička. Technik Čelůstka ve 33. minutě, kdy jen pár okamžiků trval z pohledu domácích nepříznivý stav 0:1, rozehrál rohový kop. Černý si na něj naskočil u přední tyče na hranici malého vápna a trknul do něj tak šikovně, že brankář Karviné Ciupa, jenž navíc zaváhal s výběhem proti míči, neměl nárok.

Pavel Černý vyráží na zteč karvinské brány. Foto: Radek Klier

Pro útočníka Černého je tahle trefa zaslouženou odměnou a taky úlevou — jako by mu na účtě, míněno s nadsázkou, konečně přistála dlouho vyhlížená výplata. Obyčejně dostává příležitost v základní jedenáctce, a přestože má v tenhle moment ve statistikách pořád o osm gólů méně než jeho tradiční náhradník Huf, koučové Krejčí a Novotný dobře vědí, proč ho dokola nasazují. Černý je urostlý hráč, jejž není snadné odstavit; pokryje a sklepne moře balonů, umí nahrát po zemi i vzduchem, občas je na něj faul. Pro tým na hrotu plní úlohu v podstatě házenkářského pivota — a vážně solidně.

„Důvěra od trenérů mě v mých letech pochopitelně těší, navíc doteď s nulou vstřelených branek na kontě… Ta mě mrzela, ale sám jsem cítil, že mužstvu dokážu pomoct i jinak než góly. Od nich tam byl David Huf, který přišel na hřiště a vždycky zahrál výborně,“ glosoval to Černý na pozápasové tiskovce. Á propos Huf — dravý forvard se proti Karviné neprosadil, i když k tomu měl ve dvou případech zatraceně blízko.

Penalta kontra Letáček: Ať skočím, kam chci, nechytím

Až pardubický brankář Jiří Letáček zlikviduje „desítku“ soupeře, nejspíš budou bouchat špunty. Současnou jedničku týmu totiž při chytání penalt pronásleduje až děsivý pech — málem by se dalo mluvit o prokletí. Naposledy proti Karviné (32. minuta) Letáček zase vystihl směr, ale rána Albánce Qoseho doprava byla příliš prudká na to, aby ji brankář dokázal byť jen líznout prsty v rukavicích.

Pro Letáčka to byl už pátý inkasovaný gól z penalty v devátém zápase od březnového 23. kola, kdy musel v Opavě zaskočit za zraněného kolegu Boháče. Poprvé kapituloval právě tam; totéž se mu pak přihodilo ještě s Mladou Boleslaví a pražskými Bohemians 1905 a Spartou. Jiná věc samozřejmě je, že speciálně k pokutovému kopu Karviné vůbec nemuselo dojít. Stoper Toml před ním zbytečně pokazil rozehrávku a poté ve snaze chybu napravit zahrál nešťastně rukou už uvnitř vápna.

Penalta à la Cadu: Když skočíš doleva, dám ti to doprava

Brazilec Cadu se raduje po další přesvědčivě proměněné penaltě. Foto: Radek Klier

Mladý pardubický Brazilec pokutové kopy poctivě trénuje a v ostrých zápasech za to sklízí šťavnatou úrodu. Za poslední tři kola Cadu proměnil stejný počet penalt! Prosadil se proti Spartě, Zlínu i proti Karviné. Jeho scénář je vždy podobný, leč velmi účinný: pár kroků náběhu, pak brzda, znovu běh a pohotová střela do opačné části brány, než kam se natahuje gólman. Proti celku ze Slezska Cadu v 54. minutě takhle potrestal „driblink“ ve vápně, jímž se provinil hostující Mangabeira právě v souboji s ním.

Caduův klid při exekuci je pozoruhodný. Schopností udržet pod kontrolou nervy a lehce i provedením připomíná někdejšího famózního záložníka španělské Valencie Gaizku Mendietu: ten vždycky při penaltě nechal brankáře doslova spadnout na stranu a vzápětí uklidil míč po zemi k druhé tyči — ovšem na rozdíl od Cadua šouráčkem…

Čtěte též:
Rekordní triumf ve Zlíně: chladnokrevní střelci, tvořící smolař a gólmanova druhá nula
Plichta se Spartou: Báječný fotbal, pomýlení sudí a dárky pro kapitána Pardubic i jeho ženu
Pojistka záchrany v Brně: beci skvělí i vpředu, mozek Tischler a „tyčkující“ náhradník
Tři body se Slováckem: od letargického startu přes brazilského „angličana“ až po klidný závěr
Derby s klokany: série lapsů, jedno marné úsilí a dvojnásobná pomoc praporku

Sdílej.

Napsat komentář